Ten výhled za to fakt stál.

Jenže cesta k němu? No… řekněme, že byla o něco dobrodružnější, než jsme čekali. Někdo musel z auta, někdo zase zpátky, vedro jak v peci… a chvílemi to vypadalo, že výlet do Poličky bude spíš výprava za přežitím.

Nakonec jsme to ale zvládli. A zasloužená zmrzlina chutnala snad nejlíp na světě.

Protože přesně takový je život. Ne vždycky jde všechno podle plánu. Důležité je, že jsme spolu. A když jsme spolu, zvládneme skoro všechno.

Jsme Světlanka – centrum denních služeb. Podporujeme lidi s postižením v obyčejném životě. A ten umí být někdy pěkně dobrodružný.