Na počátku byla píseň...
27. května 2021 Aktuality

Na počátku byla píseň...

Rozhovor s ředitelkou Charity Svitavy Vendulou Kouřilovou

 

Vendulko, ty jsi napsala píseň pro nově vznikající službu domácí péče, jak se to stane, že ředitelka Charity natočí píseň?

Měla jsem radost, že ve Svitavách pracujeme na založení služby, která tady opravdu dlouho chyběla. Hodně kroků bylo již za námi, ale také jsem viděla tu hromadu úkolů před námi. Třeba udělat všechno pro to, aby služba mohla začít, aby se lidé o ní dozvěděli. Nebo takový hezký úkol sehnat 3,5 milionu korun ????. Věděla jsem, že musíme oslovit mnoho dárců a také najít správné lidi, kteří nám s tím pomohou. Prostě začít s propagací.

Ano, ale jak přesně to souvisí s písní?

No, já si vždycky říkám, že když se člověku zdá něco těžké nebo příliš složité, zkrátka když hledá cestu, že nemá čekat až něco, ale že je nejlepší udělat první krok. Jakýkoliv ho napadne. Prostě nějak začít. Sebrat odvahu a udělat cokoliv můžu. No, a tak já jsem začala tím, že jsem si sedla ke klavíru, zavřela oči a zamýšlela se nad tím, co je smyslem té domácí péče. Proč vlastně chci, aby ta služba vznikla a jaké poselství chceme lidem v souvislosti s tou službou lidem předat. A spojilo se to i s mým životem. A přišla melodie i text, tak nějak současně.

A jaké tedy je to poselství? Z písně je cítit naděje…

Ano, je to píseň o tom, co si přeje většina lidí, ale málokomu se bohužel podaří to přání naplnit. Totiž možnosti odejít pokojně, doma se svými blízkými. A z druhé strany, touha být s blízkým odcházejícím člověkem až do konce a nebýt ovlivněn strachem, že to nezvládnu. Je to opravdu poselství o naději. Ale ta naděje zde nespočívá v uzdravení nebo happyendu ve smyslu „žijí tam dodnes“, nýbrž v naději, že i nemoc, i ten odchod může člověk prožít důstojně a tam, kde to má rád. A právě proto ta služba vzniká, aby k tomu lidem dopomohla.

Tak, píseň vznikla. A co se stalo dál?

Položila jsem si na klavír mobil a jen tak amatérsky ji natočila. A nesměle ji poslala přátelům. A řekla, že potřebuji propagovat novou službu a že moc nevím, jak začít, tak jsem napsala píseň ????. Skvělé bylo, že se líbila a poslali si ji mezi sebou. A začali vymýšlet, kdo a jak by mohl pomoc, co je potřeba udělat. Jeden kamarád domluvil nahrávání, kamarád fotograf řekl, že by se dalo něco nafotit, nebo tu píseň použít jako podklad k video spotu. Dokonce pak i název písně vymyslela moje přítelkyně. Prostě se stal takový malý zázrak. První krok, který spustil lavinu pomoci, nápadů, dobrovolnictví, pomáhá spoustu lidí. A pak už ani nebyla píseň tak úplně potřeba. Byla to vlastně jen taková rozbuška.

Píseň jsi nazpívala a zahrála na klavír, kdo tě v ní doprovází na violoncello?

Píseň se natáčela ve svitavské Fabrice, kde je krásné křídlo Petrof, ke kterému jsem usedla s velkou bázní ????. Na cello hrál úžasný Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkovy opery v Brně. Přijel a na první dobrou k ní přidal 4 hlasy cella. Až v tu chvíli byla píseň kompletní. Natočili jsme dvě verze. Jednu se zpěvem a jednu krátkou instrumentální, kterou už brzy uslyšíte v našem spotu k domácí péči. Už je natočený a právě se stříhá. Myslím, že se máme na co těšit. Chtěla bych tímto každému jednomu, kdo pomohl a pomáhá, upřímně poděkovat.