27. června 2013
Akce pro veřejnost
Charita Svitavy od roku 2011 spolupracuje s Centrem na podporu integrace cizinců v Pardubickém kraji. V roce 2011 společně uspořádali koncert Podzimní listy v duchu ruských romancí 19. století. V roce 2012 se uskutečnil tzv. Mongolský večer, při kterém jsme měli možnost poznat mongolskou kulturu (hudbu i tanec), ale i krásy této země z fotografií a ochutnat i tradiční mongolská jídla. Na tuto spolupráci Charita Svitavy navázala i letos. V pondělí 24. června 2013 se ve svitavské Fabrice uskutečnil Indický večer, jehož účastníci měli možnost poznat Indii z fotografií, dozvědět se informace o zemi, o lidech, poznat dva klasické indické tance a naučit se řeč rukou, tzv. mudry.
Večer, který provázely klasické indické tance, byl rozdělen do dvou bloků. Každý blok začínal tanečním vystoupením a končil rozhovorem. V prvním bloku proběhl rozhovor s cestovatelkou a sociální a kulturní antropoložkou Klárou Suchou, která představila výstavu svých fotografií „Lidé Sedmi sester“, která ve foyer svitavské Fabriky bude ke zhlédnutí do konce července 2013. V druhém bloku proběhl rozhovor s tanečnicemi o tancích a jejich motivaci tyto tance prezentovat na veřejnosti.
Fotografka Klára Suchá byla v Indii šestkrát, z 28 indických států jich navštívila 24. Dohromady v Indii strávila dva roky. V severní Indii prováděla výzkum o postavení ženy v oblasti Banda (stát Uttar Pradéš). V diskusi měli účastníci Indického večera možnost se dozvědět zajímavé informace o dopravě, o indické kuchyni a rodinných tradicích.
Taneční vystoupení nelze slovy ani fotografiemi popsat. Klidné pasáže střídaly otočky, celé vystoupení provázel neustálý rachot rolniček, které měly tanečnice na nohách. Mezi diváky, kteří ani nedutali, byly i malé děti, které téměř dvě hodiny vydržely program sledovat. Takový to byl zážitek. Tanečnice každý tanec představily, přiblížily divákům děj, který tancem vyprávěly.
Z celkového počtu devíti klasických tanců jsme měli možnost poznat dva: Kathak a Bharata Natyam. Tyto tance mají společný původ a význam. Všechny tance byly původně chrámové; z chrámů se v současnosti přesunuly do divadel. Každý tanec také vypráví svůj příběh. Síla indických tanců je v síle myšlenky a vnitřního porozumění tanečníka. Klasický tanec má jasně daná pravidla. Improvizovat může při dodržení těchto pravidel pouze zkušený tanečník, který musí dobře znát i teoretickou část tance. Každý tanec má své specifické oblečení pro konkrétní specifickou techniku.
Kathak vznikl v severní Indii a tančili jej především muži. Tento tanec se učí od 4 let; tanečník musí projít sedm let tvrdého výcviku, než vystoupí na veřejnosti. Na tomto tanci je výrazná práce nohou, piruety a ladné pohyby rukou. Na oblečení upoutají pozornost taneční kalhoty, sukně široká tak, aby vznikl efekt při otočkách. Tento tanec na Indickém večeru představily Ivana Hessová a Božena Nesvačilová. Obě dvě se tomuto tanci věnují profesionálně (více informací na http://www.kathak.wz.cz).
Bharata Natyam vznikl v jižní Indii a je doménou žen. Tanec je značně dramatičtější než kathak, často se střídá abstraktní tanec s výrazovým. Zaujmou vás sklady na sukni a bohaté šperky, které původně byly určeny pro božstva. Tanečnice Rásabihárí začala tento tanec studovat v Indii v roce 1998; od roku 2004 je kvalifikovaným odborníkem – nyní tento tanec profesionálně vyučuje nejen v České republice, ale také v Indii. (více informací na http://www.rasabihari.com).
Přesto, že přišlo málo návštěvníků, panovala v sále pozitivní atmosféra. Věřím, že se návštěvníkům program líbil, že odcházeli domů spokojeni i přesto, že nebyl představen projekt Adopce na dálku®. Velký dík patří Centru na podporu integrace cizinců v Pardubickém kraji za výbornou spolupráci, Vendule Peškové za to, že se zhostila úlohy moderátora, Kláře Suché za prezentaci fotografií a tanečnicím Ivaně Hessové, Boženě Nesvačilové a Rásebihárí za nevšední zážitek. Poděkování patří také Středisku kulturních služeb za zapůjčení sálu.
David Šmída
Odkaz na fotogalerii Indický večer.
