26. září 2016
Aktuality
Již tradiční zářijová pouť Charity Svitavy přivedla, přesněji přivezla, její účastníky na nejvýše položené poutní místo na Moravě. Na Svatý Hostýn. Rok milosrdenství pobízí katolíky na cesty k branám milosrdenství, zprostředkovaných výjimečně právě v tomto roce nejen v Římě, ale po celém světě.
Strávili jsme na Hostýně část všedního a přece svátečního dne. Letošní pouť se těšila zatím historicky nejvyšší účasti. Někteří vzpomínali na návštěvy Svatého Hostýna s babičkou v dětství, pro další to byla premiéra.
Počasí nám na přímluvu shora přálo jako každý rok. Svatý Hostýn má své genius loci po celý rok, ale sluncem zalitý vlévá energii a radost do každého poutníka.
Cesta k bráně vedla k Bazilice nanebevzetí panny Marie. Tam na úvod naší návštěvy byla pořádána mše za poutníky Charity Svitavy, kterou celebroval O. Petr Krajčovič. Ministroval, jako již několikrát, Jožka Maloň, který se na tento úkol každý rok dlouho dopředu velice těší. Svatou branou si prošel každý individuálně.
Po duchovním občerstvení přišel čas i na občerstvení těla. Společný oběd v poutním domě uspokojil potřeby fyzické a krásné odpoledne vybídlo k procházce po vrcholu hory. Pro zájemce otevřela zaměstnankyně muzea rozhlednu, která již v září bývá otevřena jen v sobotu a v neděli, a seznámila je krátce s historií Hostýna. Zamkla kvůli nim dokonce na chvíli muzeum. Část těch zdatnějších i s O. Petrem se následně vydala s O. Šolcem na cestu vzhůru, ke zvonům. Kdo se odvážil, nelitoval. Jeho poutavý výklad o výrobě, ladění a usazení zvonů na místo určení, tedy na věže baziliky poslouchali všichni se zaujetím. Poté ještě přidal O. Šolc zajímavé zkušenosti se zateplováním chrámu, s moderními technologiemi a s různými peripetiemi během oprav baziliky a akce zvony.
Pak ještě zbývalo nakoupit pohledy a poslat pozdravy blízkým. Někteří využili příležitosti a vezli jim domů pozdrav v podobě vody z Vodní kaple. Nachází se v dolní části schodiště. Původně nechal hrabě Jan z Rottalu v roce 1658 kolem upraveného vodního pramene postavit kapličku, později v roce 1700 ji nechal opravit bystřický farář Tomáš Provazník. V roce 1748 proběhla velká přestavba. Pod kaplí bylo vybudováno sklepení. Roku 1816 byla zdevastovaná kaple opravena. Koncem 19. století bylo novobarokně upraveno vstupní průčelí kaple. Rozsáhlá oprava proběhla v letech 2003 až 2004 a dnes můžeme chladivou vodu dovézt ostatním jako pozdrav z tohoto místa jako občerstvení symbolické, duchovní i tělesné.
Děkujeme všem, kdo nás na pouti provázeli. Slovem, modlitbou i fyzicky. Děkujeme za duchovní doprovod O. Petrovi, pracovnici muzea za čas pro nás, společnosti Hnát za bezpečnou jízdu a Otci Šolcovi za zasvěcený výklad.
S poutníky na shledanou příští rok.
Miriam Holubcová
