„Paní Marii jsme navštívili při první vlně Covidu, když jsme obcházeli naše seniory, abychom jim nabídli pomoc s nákupy. Věděli jsme, že žije úplně sama, ale bohužel jsme netušili, že v tak otřesných podmínkách. Paní Marie byla nedůvěřivá, nechtěla s námi moc mluvit, natož nás pustit dovnitř. Chodila s námi ale dobrovolnice, zdravotní sestra, které se postupně podařilo s paní Marií navázat bližší kontakt. Zjistila tak, v jakých podmínkách paní žije. Oslovili jsme proto Charitní pečovatelskou službu ze Svitav, o které víme, že do naší obce zajíždí, aby paní Marii pomohla.“

„K paní Marii jsme jeli s pečovatelkou a naším sociálním pracovníkem, abychom zjistili, jak se věci mají. Paní žila se psem v neuvěřitelném nepořádku. Myslím, že málokdo si umí něco takového vůbec představit. Postupně jsme převzali od dobrovolnice nákupy a řekli jsme si, že uvidíme, co bude dál. Ona zatím k paní Marii také docházela, aby se paní cítila v bezpečí. Byli jsme domluvení s místostarostkou, že když se to podaří, tak se tam postupně uklidí. Že na to případně obec poskytne i svoje lidi. Paní si postupem času naše děvčata oblíbila, zvykla si na charitní auto a naše červené charitní oblečení a začala nás pouštět dovnitř. Děvčata tam začala uklízet, několikrát tam přišly i čtyři pečovatelky najednou, aby se popraly s tím nepořádkem. Obec poskytla svého zaměstnance a kontejner, všechno se s dovolením paní Marie odvezlo. Byly to kýble se zbytky jídla, shnilé maso, rozbitá lednice, nádobí, které už nebylo možné vyčistit apod. Vytřídilo se oblečení, děvčata vyčistila podlahy, kuchyň uklidila doslova od podlahy až po strop. Zahájili jsme každodenní pomoc pečovatelské služby. Nyní jezdíme k paní Marii každý den třikrát. Pomáháme jí s hygienou, úklidem, nákupy, přípravou jídla a pití, zprostředkovali jsme jí návštěvy sestřiček domácí péče, návštěvu veterináře pro jejího psa. Hlídáme, aby měla paní Marie zaplacené složenky, pomohli jsme jí spolu se starostou obce vyřešit dluh, který jí nedopatřením vznikl, zajistil se příspěvek na péči, z kterého se hradí pečovatelská služba. Naše pečovatelky jsou neskutečně zapálené a ochotné, dělají mnoho nad rámec jejich základních povinností, na lidech jim opravdu záleží. Za to jim patří velký dík!“

„Paní Marie žila v opravdu hrozných podmínkách. A nikoho neměla. Když jsme viděly, jak to u ní vypadá, nemohly jsme ji v tom nechat. Byla to výzva. Zkusily jsme s paní navázat kontakt, získat ji na naši stranu, aby nám uvěřila, že jí nechceme ublížit, a pustila nás dovnitř. Postupně se nám to podařilo. Po malých krůčcích se nám povedlo uklidit a dát její prostředí do pořádku natolik, aby mohla žít znovu trochu důstojně. Staráme se jí i o dřevo, topíme, vedoucí zajistila nová bezpečná kamna. Paní Marie velmi toužila navštívit svoji rodnou vesnici. Toužila po tom dokonce tak moc, že si několikrát sbalila tašky a rozhodla se tam dojet stopem. Naštěstí se díky všímavosti lidí dostala v pořádku domů. Rozhodly jsme se proto spolu s paní vedoucí, že ji do její obce odvezeme, aby mohla ještě vidět místo, kde vyrůstala. Naplánovaly jsme cestu, zkontaktovaly její příbuzné, dvě z nás vzaly paní do auta a jelo se. Paní byla velmi šťastná, viděla rodný dům, svoji neteř a další rodinu, navštívila zesnulé příbuzné na hřbitově. Pořídily jsme spoustu fotek, aby měla paní Marie památku. Paní Marie je trochu specifická klientka. Je to tím, že je úplně sama. Má už jen málo příbuzných a není s nimi v běžném kontaktu. Zajišťujeme u ní tedy pomoc s veškerými osobními záležitostmi. O všem vedeme záznamy v individuálním plánu, předáváme si informace, spolupracujeme s obcí. Pracujeme s riziky, která s sebou nese samostatný život osamělého seniora. Myslíme hlavně na její důstojnost a právo na vlastní rozhodování, ale také na její bezpečí.“